Smashing Pumpkins Into Small Piles Of Putrid Debris

Random

- Nebyl jsem vyhozen ze školy. Pět hodin psycha po půlhodině spánku, ale za levnější zdravotní pojištění to stálo. Asi. Teď ještě jedna brutálnější zkouška, dopsání bc práce, bakalářská státnice a je to. Během semestru budu mít navíc jenom jeden nebo žádnej předmět, takže budu mít čas na dodělání spousty jinejch věcí, případně na taškařice jako hledání práce která by mi vyhovovala.

Mjůzik

- Poslední dobou místo ranního projíždění rsska svého oblíbeného bootlegoidního trackeru projíždím last.fm/events a diář se povážlivě plní. Ale stejně nedávám všechno co bych chtěl.

- Včera jsem byl v Rudolfinu na Please The Trees. Viděl jsem je poprvé a stálo to zato. I když, pravda, trochu jsem litoval postarší uvaděčky které na tenhle typ lidí (nás :)) nejsou zrovna zvyklý. A viděli jste kapelu která po koncertě prodává med? :)

- Ano, Smashing Pumpkins. Dvě hodiny opírání o zábradlí v první řadě, několik amoků a vyřvanej hlas na jednom z nejpodivnějších koncertů které jsem kdy zažil.

Ono se samozřejmě říká, že je Billy Corgan egomaniak (komiks! :)), jenže dokud to člověk nevidí naživo, těžko si to představí v plný míře. Ten chlap je posedlej. Nepíšu to jako výtku nebo naopak, ale prostě jako fakt. Nikdo jinej by si nedovolil začít koncert něčím jako Porcelina of the Vast Ocean, která udávala tempo až do první rychlejší Tonight, Tonight, potom zase na pár songů umřít, zapomenout text Perfect během které se Jimmy Chamberlain, druhý a poslední z původních Smashings, odvážil sejít před bicí, ožít s Today a "metalovou" verzí Ava Adore, donutit mě křičet jako by mě na nože brali u Bullet With Butterfly Wings (CAAAAAAAAGE!), vytáhnout vtipně předělanou My Daydream, a potom na konec hlavního setu natáhnout už tak otravnou United States na PATNÁCT nebo kolik minut.

Na úplném konci jsem se ještě dočkal Cherub Rock a vtipné scény, kdy Billy jako Bůh sešel z nebes a několika lidem podepsal album, vstupenku či jinou proprietu.

Takže nevím. Rozhodně to nebyla tragédie, ale pořád to je jenom The Smashing Pumpkins Revival. K "nové" kapele netřeba se vyjadřovat, protože jsou tam stejně jenom jako trochu lepší roboti na okrasu a aby zahráli to, co Mistr nemůže, protože jednou z jeho mála slabostí je smutný fakt, že mu nedopatřením narostly jen dvě ruce.

Mimochodem, tady si dal někdo práco se sesbíráním recenzí, fotek atd., takže pro případné corganofily doporučuju.

Geekoviny

- V rámci předělávání / upgradování domácího fileserveru jsem - možná provizorně, možná ne - zkusil věcičku zvanou FreeNAS založenou na FreeBSD. Je to v podstatě "distribuce" FreeBSD připravená právě k provozování na fileserveru. Nabízí samozřejmě konfiguraci RAIDu, ale hlavně různé způsoby přístupu k souborům jako SMB/CIFS ("windowsí sdílení"), rsync, FTP, NFS, Unison a další. A nejlepší na tom je, že to prostě funguje, člověk se nemusí otravovat s instalací systému a má k dispozici perfektní webové rozhraní. Nevýhodou je bohužel read-only podpora FAT32... protože "kdyby něco", tak UFS na případném wokenním počítači prostě nenamountuju. Taky pořád nevím jak je to s šifrováním.

- V jaké hře byl použit titulek ve zkratce jako cheat? Nápověda: je z roku 1993 a byl to nářez. A je vlastně i teď.